Den 19 - Kostel Tour
Nevím jak je to v Česku, ale tady je každou sobotu ranní náboženská škola. U nás se tomu říká nedělní škola? Nevim. Naposledy jsem o tom četl v Tomovi Sawyerovi.
No, každopádně, šli jsme do kostela v malém městě, kde jsme se účastnili sobotní ranní školy.
Vůbec nevím, co se probíralo. Něco z bible. Měl jsem to stereo – lidi byli rozděleni do dvou menších skupin - jeden kazatel byl pak ve předu kostela, druhý v zadu. Tím že jsme seděli v zadní části přední skupiny, slyšel jsem oba dva kazatele skoro stejně nahlas a nevěděl jsem koho poslouchat. Tak jsem většinu času neposlouchal nikoho - kromě černocha, který seděl vedle mě a který vypadal jako Morgan Freeman. Vycházeli z něj chytrá slova, tak mě vždycky, když promluvil, vrátil zpátky do reality.
Po ranní škole jsme jeli do hor, do druhého kostela. Byl malý, víc než poloprázdný, z venku by nikdo nepoznal, že je to kostel. Tam jsem zpíval: Ježíš mě milujeee, Ježíš je v mém srdciii...
Zpívalo se docela dlouho. Jelikož jsem tam nikoho neznal a nikdy už ty lidi asi neuvidím, rozhodl jsem se, že vyskočím na klavír a budu jim k tomu tancovat a zpívat OuOu Yeaaah Šůůbidap vokály. Vůbec nekecám.
Když jsme dozpívali (cca 10 písní), přišel kněz kázat na téma - když uvěříš v Krista, čeká tě věčný život. To jsem věděl ještě před tím, než mi to řekl, aniž bych si myslel, že je to díky tomu, že věřím v Krista. Chudáci křesťané - to jsou přesně ty podmínky, které jsou jim vsouvány do hlavy.
Byl jsem celkem příjemně překvapený z průběhu kostela. Uteklo to rychle. Nebyl to ten klasický 1000 let starý nudný rituál katolíků, který nám vytváří představu o náboženství. Místo toho jsme si zazpívali, pomodlili se za lidi, kteří potřebovali pomoct a kazatel hovořil k davu a s davem. Do toho často lítal vzduchem EjjMeeen, což bylo správně stylový.
Po kostele byl oběd – každý donesl jídlo a všichni jedli všechno (myšleno - jedli z cizích misek, stále se jedlo tak, aby tam lidé nepoumírali na infarkty). Pak jsme šli na krátkou procházku po horách a hurá domů.
Večer jsem dostal strašnou chuť podívat se na Matrix (ENG), tak jsem to udělal. Matrix byl vždycky můj oblíbený film. Když jsem jako malej přišel ze školy, měli jsme jen televizi a video přehrávač (VHS. Žádný počítač, internet nebo podobný věci) a jediný film, co jsme měli na VHSkách byl matrix a sestřiny videa o koních. Takže bych možná potřeboval všechny prsty co mám všude, abych napočítal, kolikrát jsem tenhle film viděl. A aby to vyšlo pěkně na plánovaných 20 dní, pokračovat budu dalším dnem. Než ho napíšu, doporučuju podívat se na Matrix :D
No, každopádně, šli jsme do kostela v malém městě, kde jsme se účastnili sobotní ranní školy.
Vůbec nevím, co se probíralo. Něco z bible. Měl jsem to stereo – lidi byli rozděleni do dvou menších skupin - jeden kazatel byl pak ve předu kostela, druhý v zadu. Tím že jsme seděli v zadní části přední skupiny, slyšel jsem oba dva kazatele skoro stejně nahlas a nevěděl jsem koho poslouchat. Tak jsem většinu času neposlouchal nikoho - kromě černocha, který seděl vedle mě a který vypadal jako Morgan Freeman. Vycházeli z něj chytrá slova, tak mě vždycky, když promluvil, vrátil zpátky do reality.
Po ranní škole jsme jeli do hor, do druhého kostela. Byl malý, víc než poloprázdný, z venku by nikdo nepoznal, že je to kostel. Tam jsem zpíval: Ježíš mě milujeee, Ježíš je v mém srdciii...
Zpívalo se docela dlouho. Jelikož jsem tam nikoho neznal a nikdy už ty lidi asi neuvidím, rozhodl jsem se, že vyskočím na klavír a budu jim k tomu tancovat a zpívat OuOu Yeaaah Šůůbidap vokály. Vůbec nekecám.
Když jsme dozpívali (cca 10 písní), přišel kněz kázat na téma - když uvěříš v Krista, čeká tě věčný život. To jsem věděl ještě před tím, než mi to řekl, aniž bych si myslel, že je to díky tomu, že věřím v Krista. Chudáci křesťané - to jsou přesně ty podmínky, které jsou jim vsouvány do hlavy.
Byl jsem celkem příjemně překvapený z průběhu kostela. Uteklo to rychle. Nebyl to ten klasický 1000 let starý nudný rituál katolíků, který nám vytváří představu o náboženství. Místo toho jsme si zazpívali, pomodlili se za lidi, kteří potřebovali pomoct a kazatel hovořil k davu a s davem. Do toho často lítal vzduchem EjjMeeen, což bylo správně stylový.
Po kostele byl oběd – každý donesl jídlo a všichni jedli všechno (myšleno - jedli z cizích misek, stále se jedlo tak, aby tam lidé nepoumírali na infarkty). Pak jsme šli na krátkou procházku po horách a hurá domů.
Večer jsem dostal strašnou chuť podívat se na Matrix (ENG), tak jsem to udělal. Matrix byl vždycky můj oblíbený film. Když jsem jako malej přišel ze školy, měli jsme jen televizi a video přehrávač (VHS. Žádný počítač, internet nebo podobný věci) a jediný film, co jsme měli na VHSkách byl matrix a sestřiny videa o koních. Takže bych možná potřeboval všechny prsty co mám všude, abych napočítal, kolikrát jsem tenhle film viděl. A aby to vyšlo pěkně na plánovaných 20 dní, pokračovat budu dalším dnem. Než ho napíšu, doporučuju podívat se na Matrix :D